Zimní bouldering na Švýcarský způsob aneb Colombo je parchant

Je sobota večer a vyrážíme(ve složení bratři Stráníci, Lukáš Skřejpek a Ondra Nevělík) namáčknutí mezi bouldermatky a ostatní nezbytnosti vstříc snu, přesněji řečeno Dream Timu a ráji boulderistů Chironico a Cresciano, kde se tato světová legenda nachází. Paní štěstěna si řekla, že obdaří zážitky vskutku nezapomenutelnými. A to jak záporných tak velice kladných.
První komplikace-defekt-a to sme teprve v Německu- se mění v noční akci „kulový blesk“- během čtvrt hodiny přeskládáme narvaný kufr tam a zase zpátky, nasadíme rezervu a modlíme se, ať se to nám všechno sklo na silnici už vyhne.
V neděli ráno auto vyšplhá poslední metry k parkovišti nad vesnicí Cresciano v kanotnu Ticino a mi pádíme do skal. Fotky místní klasiky nesmí chybět a Noo Noo(Martin S.) ji vylézá alespoň ze stoje-první 8A padlo. Tento den padne i lištovačka Yuri Gagarin 7B+ a zkoušíme kolmárnu za 7A+, u níž jsme se shodly, že je tak o dva stupně těžší než uvádí průvodce. Marťas nakonec mikra podrží a pošle ji.
V noci a ráno je pořádná zima(pod nulou), ale jakmile vylezlo slunko, tak se dá lízt i bez trika. Z youtube (mocný to server) jsme měly vyhlídnutý boulder-La Grotte des Soupirs (jeskyně vzdychů). Tento dynamický bouldr ve stropě ideálně sedl Nunymu a tak přelézá svě první 7C+ OS! Ondra nezahálí a během deseti minut ho vyleze taky. Cresciano se nám moc líbí a je to taky znát na výkonech-každý den aspoň jedno 8A(i dvě A+!) naznačují slibný výjezd.
Bohužel na obloze se objevil další mrak-hned první den nám přestal fungovat (teda spíš nám došla bomba?) vařič a tak jsme vydat se na nákup do blízkého velkého města Bellinzona. Jaké je však sklamání, když ani za 2 hodiny bloudění po městě nejsme schopni najít jediný sport či outdoor shop-zato však na každém rohu stojí lékárna- rozhodně je jich více jak dvacet. Nakonec se přece jenom stěstí přiklání na naši stranu a v jedné z výloh-lovecké zbraně Colombo najdeme hledaný vařič. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. V pondělí dopoledne mají zavřeno. Pešek největší a tak jsme musíme večer znovu. Mafiozo Colombo však uvízne v naší paměti na delší dobu, páč koupený vařič se po dvou dnech taky odporoučel do propan-butanového pekla.
Tři dny lezení v Crescianu nám stačí a o rest dayi se přesouváme o 30km dál do Chironica. Potkáváme tady dokonce jednoho z leaderů 8a.nu rankingu-Daniela Woodse. V noci je však zima a s vidinou teplého jídlo přijímáme pozvání švýcarské kamarádky a reprezentantky Cosime k nim domů. 130km zajížďka stála za to. Obrovský barák, nejskvělejší večeře a následná párty v „doupěti“, suterénu jednoho z domů, kde bydleli další členové švýcarského nároďáku byla naprosto super. Družba se vydařila, vypila se nějaká ta passoa (zasvěcení vědí a ostatní můžou akorát slintat), hrál se songstar (na obrazovce beží text a ty se musíš co nejlépe trefit do písničky-kdo by řekl, že zpíváme tak dobře?falešně:D)
Večerní odreagování od lezení se vyplatilo, alespoň jedné půlce účastníků zájezdu(Štěpán si den předtím podvrtnul kotník a tak už nelezl). Ondra dává své první 8A a potvrzuje tak svou pověst-Krvavého Yuchena- teď dovedenou až k uplnému mistrovství-krev se valí z prstů proudem. Původně už chtěl skončit, ale krásné 7C začínající rozběhem a skokem, přece nemohlo zůstat bez krvavých stop. Lukáš si ještě na posledním bouldru pěkně rozlezl a zvednul si svůj maximální výkon na pěkných 7B+.
Ještě nás čeká boulder nejtěžší-sbalit všechny věci(včetně 3bouldermatek) a jestě mezi sebe vtěstnat chudáka Cosime. Nakonec se nám to daří a vyrážíme na příjemnou dvanácti hodinovou cestu domů…;)

... zpět ...